Jak se vyrábí elektřina v Česku?

Jak se vyrábí elektřina v Česku?

Výroba elektrické energie je téma, které u nás (nejen) v poslední době hodně rezonuje. Řeší se klimatická změna, emise i stavba nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Jak je na tom ale výroba elektrické energie v ČR obecně? Jaké nás do budoucna čekají změny? A jak to postihne koncové spotřebitele? Na to se podíváme v tomto článku.

Český energetický mix

V Česku vyrábíme většinu elektřiny z hnědého uhlí a jádra. Hnědé uhlí tvoří přibližně 44 % výroby, jádro pak 37 %. Zbytek mixu doplňuje plyn (6 %) a obnovitelné zdroje (14 %). V rámci obnovitelných zdrojů pak vyrábíme elektřinu z biomasy a bioplynu a využíváme také vodní, větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny. Téměř 50 % výroby elektrické energie však zajišťují fosilní zdroje, které jsou nicméně odpovědné za 95 % emisí v daném sektoru…

Kde se u nás elektrická energie vyrábí?
Mezi nejznámější české elektrárny pravděpodobně patří ty jaderné - Temelín a Dukovany - najdete je v Jihočeském kraji a na Vysočině. Uhelné elektrárny se pak nacházejí hlavně v příhraničních oblastech, mezi největší patří Tušimice, Počerady, Dětmarovice a Prunéřov. Vodní elektrárny jsou třeba na Vltavě (Lipno, Orlík a Slapy) nebo v Jeseníkách (přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně). Mezi největší fotovoltaické elektrárny pak patří Ralsko a nejvíce větrných elektráren najdete v Krušných horách.

Jak to bude vypadat za pár let?

Jak a kde probíhá výroba elektřiny v ČR většinou asi tušíme, ale jak bude náš energetický mix vypadat za pár (desítek) let? V plánu je samozřejmě zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Evropská unie totiž nastavila velmi ambiciózní cíl  - 42,5  % do roku 2030. Takže se budeme muset otáčet.

Česko má zatím v plánu 30 % obnovitelných zdrojů do stejného roku -  a i to je velmi ambiciózní. Pokud však chceme snižovat emise a zpomalovat klimatickou změnu, jsou tyto cíle nezbytné. Český stát proto podporuje rozšíření obnovitelných zdrojů skrze dotace a finanční pobídky na fotovoltaiku, domácí větrné elektrárny i biomasu a bioplyn. A podpory i pobídek bude přibývat. V plánu (a v procesu) je však také snížení emisí rozšířením jaderné elektrárny Dukovany, které přinese stabilní dodávky bez emisí navíc. A na stole je i konec spalování hnědého uhlí do roku 2033.

Jaký to bude mít dopad na odběratele? 
Pokud neplánujete do obnovitelných zdrojů investovat sami, pravděpodobně změny ani nepoznáte. Elektřina z jaderných elektráren je vyráběná značně efektivně a dodávky jsou tak velmi stabilní. A obnovitelné zdroje zase mohou přinést úspory, jelikož náklad na jejich provoz je mnohem menší než třeba u uhelných elektráren, takže (pokud vše půjde tak, jak má) nedojde ani ke zdražením. Navíc energetické systémy napříč Evropskou unií jsou propojené, takže se nestane, že by přechodem na větší podíl obnovitelných či bezemisních zdrojů byl elektřiny nedostatek.

Budoucnost s důrazem na emise

Přechod na obnovitelné a nízkoemisní zdroje energie je pro zpomalení změny klimatu prostě potřeba. Současný český energetický mix závislý na fosilních palivech jistojistě projde změnami, aby splnil cíle EU i české vlády. Jako koncový uživatel to ale pravděpodobně nepoznáte. Dá se však předpokládat, že přibudou solární panely, větrné elektrárny a rozšíří se i jaderné elektrárny.